Seznam článků

První souhrnná data o založení obce LICHTEWERDEN se objevují v německy psané kronice, založené neznámo kdy a kým. Český překlad provedli v roce 1966 zdejší obyvatelé Milan Daněk a Josef Friedel, učitel ve výslužbě. Využívaje tohoto překladu pod názvem "Stručné dějiny obce Světlá podle místní kroniky od založení v roce 1267 až do roku 1945", postupným doplňováním z dalších pramenů, předkládáme nejen obyvatelům obcí Andělská Hora, Suchá Rudná, Stará Voda, Pustá Rudná, Dětřichovice, Podlesí, Stará Rudná, Nová Rudná, ale i dalším zájemcům o historii obraz jejich vzniku a vývoje.

Krajina na severu ohraničená valem jesenických hor a v minulosti pokrytá rozsáhlým pralesem zvaným "PRASEKA" byla jen velice zřídka a nepravidelně navštěvována lidmi. Jen v příznivých ročních obdobích sem lidé přicházeli, "aby vytěžili ze zdejších darů přírody, a zase se vraceli v době zimní ke svým trvalým sídlištím". (1) Svědčí o tom několik ojedinělých nálezů z okolí Bruntálu, např. "hlazený kamenný nástroj z křemenné pecky, nalezený v roce 1927 pod kostelem na Uhlířském vrchu a úlomek týlu hlazeného a v provrtu přeraženého kamenného mlatu, který byl nalezen v roce 1936 na staré cestě vedoucí z Bruntálu do Starého Města... v Lichtvardě byl nalazen v roce 1927 lesklo bílý nepatinovaný pazourkový úštěp se čtyřmi čepelovitými obitými plochami, který L. Franz pokládal dokonce za paleolitický. Byl by to tedy nejstarší nález z kraje a nejstarší stopa člověka u nás. Ve skutečnosti nález pochází z doby neolitické, ale i tak je nesmírně cenný". (2)

V první polovině 13. století zde mají svá jména potoky a vrchy ."tehda nebylo okolí Bruntálské pusto, nýbrž tu již stála trhová ves (opidum) nynější Staré Město ... od Olomouce vedla k Opavě též pod nedalekým Rudněm "Rudná cesta" k trhové vsi bruntálské, jejíž jméno zapomenuto, a též od Olomouce "Gyovská cesta", která se připomíná roku 1215 ...". (3)

Český stát vstupuje " do období vrcholného feudalismu....staré naturální hospodářství je opuštěno a nahražováno peněžním. Aby panovník ... zvětšil své příjmy z poddanských dávek, začal kolonisovat neoranou půdu a dá val klučit podhorské oblasti dosud hustě zalesněné, a usazoval v nich zprvu domácí, později německé kolonisty...". (4)

V této době "Podle starých kronik, bruntálský fojt Bertold předal v roce 1267 Jindřichovi z Waldau, podle světelské kroniky "WALDOU" 52 lánů (5) lesa, který se nazýval Lichtewerden a uložil mu, aby tento vymýtil a založil zde novou vesnici. Tento Jindřich, asi stavu rytířského, obdržel dědičné rychtářství se všemi právy jako léno fojtství Bruntálského".

Byl v kronice jmenovaný Jindřich z Waldau tentýž muž, který jako leník vratislavského biskupa držel "někdy kolem 1290 ještě Trnávku a Vilémovice a biskup z nich pobíral desátek...".(6)

To asi již nikdy nezjistíme.