Stejně jako v předchozích případech jsou „jediným" pramenem k publikovaným nejstarším dějinám německy psané kroniky, kde uvedené údaje zpravidla neodpovídají skutečnosti. Nejinak je tomu v případě údajů o zdejší obci

Obec Stará Voda "ležela" nedaleko cesty Olomouc-Vratislav a poprvé se uvádí v létech 1306 -1310, a patřila olomouckému biskupství, od roku 1322 vévodství krnovskému.

"Vrchnost povolala horníky aby v okolí hledali rudu... a tak přicházeli kolonisté ze Saska, Bavorska a Dolního Porýní, kde byl přebytek obyvatelstva. Horníci stavěli své domy při nalezištích rudy, a dále stavěli stoupy a hutě...",

Další zpráva je z roku 1405 dne 1. října v dělící listině Krnovska.

Byla zničena vojsky Prokopa Holého.

Přes toto "množství" údajů je první jistá zmínka o obci z roku 1506, kdy byla v majetku Bernarda, Hynka a Mikuláše z Vrbna,' synů Jana staršího Bruntálského z Vrbna, jako součást bruntálského panství.

V roce. 1600 se uvádí drahota, kdy měřice žita stála 7 zlatých, měřice pšenice 8 zlatých, ovsa 5 zlatých. Libra hovězího masa 3 krejcary, vepřového 4 krejcary, vědro piva 7 zlatých.

V roce 1625 si Stará Voda ustavila obecního pastýře. Ve

stejném roce přineslo procházející vojsko do obce mor.

Ještě se obec z pohromy řádně nevzpamatovala a již zde byly tzv. "dragonády" kdy za pomoci vojska byli obyvatelé nuceni k přijetí katolické víry. .

Za vpádu Švédů, kteří se v okolí zdržovali až do roku 1650 "vzniklo mnoho škod následkem průtahů vojska a jeho ubytováním".

V roce 1660 zachvátily i zdejší kraj čarodějnické procesy a ve Staré Vodě byly zaznamenán případ vampyrismu.

Následující léta a staletí jsou popsány v událostech okolních obcí.

Elektřina byla v obci zavedena již v roce 1920.

Při osvobozování se zde nic významného neudálo a život obce z let 1945 - 1947 v podstatě nebyl nikde v dokumentech zachycen. Zdá se, že se stejně jako např. v Dětřichovicích obyvatelé do Staré vody "nehrnuli" a pokud přišli, nevěnovali se vedení obecních záležitostí. Vždyť písemné doklady jsou až ze dne 3. března 1948, kdy se zde ustavil místní akční výbor Národní fronty.

Obec byla určena k dosídlení ostravskými hornickými důchodci, ale i těch zde bylo minimum, stejně jako ostatních dosídlenců, a tak zde ještě v roce 1949! byla místní správní komise, když jinde byly místní národní výbory.

Proto při reorganizaci místní správní komise v národní výbor byla poprvé v roce 1949 nastolena otázka spojení Staré Vody se Suchou Rudnou v jednu obec.

MNV měl 15 členů, ale již v roce 1950 byl jejich počet snížen na 9 a to podle nařízení vlády č. 14/1950 Sb., které platilo pro obce, kde bylo méně než 200 obyvatel.

Ze dne 26. června 1950 je první zmínka o zdejším JZD, které přijalo výzvu JZD Vinařice o nejlepší provedení žní v okrese Bruntál. Současně vyzvalo k soutěži všechna stávající JZD v okrese Bruntál.

Vítězem soutěže se nakonec stalo JZD Podlesí, když zdejší JZD skončilo za JZD Mnichov na 3. místě.

Dobře si zdejší JZD vedlo i v roce 1952, zatím co soukromně hospodařící rolníci ne. Svědčí o tom poznámka "je nebezpečí, že z jejich polí budou zaplevelena pole JZD".

Předsedou MNV byl Milan Látal, po něm Štěpán Parimucha, který také řídil poslední zasedání MNV Stará Voda, když dnem 1. ledna 1953 došlo ke sloučení obcí Stará Voda a Suchá Rudná v jednu obec, až do roku 1964, kdy se obě sloučené obce staly součástí střediskové obce Světlá Hora.